Biodynamické pěstování rostlin a preparáty

Moje cesta k biodynamickému pěstování teprve začíná. začínám studiem :
http://www.bioinstitut.cz/documents/BIODYN_1_xy.pdf
Před tím jsem se trochu zabýval spagirií
http://athanor.us/index_soubory/Page497.htm
jejíž učebnici ale v odkazu nahoře nelze nalézt, ale dost dobře je příprava celostních esencí popsána zde:
http://www.herboplanetsk.eu/alchymia-a-spagyria/
lepší je to vysvětleno v
http://katalog.kfbz.cz/documents/180621
je to již málo dostupná kniha
Rozhovor autora když byl v Evropě Zde :
http://www.malvern.cz/down/cansel.pdf
Zde bude po registrci přístupná:
http://www.grimoar.cz/forum.php?f=1&Ppg=50&S=107&UIDP=1999

A zde je v pdf alespoň v a. j.
http://www.gclvx.org/Junius%20Practical%20Handbook%20of%20Plant%20Alchemy.pdf

Musím zde citovat pana Dostálka , protože to napsal moc hezky:
Dalším význačným rysem preparátů je, že doba jejich přípravy a použití
není libovolně či náhodně zvolená, ale že také podléhá určitým zákonitostem.
V přírodě a ve světě kolem nás se vše pravidelně mění a pulsuje v určitých
rytmech. Toto dění bereme často jako samozřejmost, dokonce si je
ani neuvědomujeme. Kdyby se ale nestřídaly den a noc nebo jaro, léto,
podzim a zima, byl by život nemyslitelný. Působení těchto rytmů se právě
při přípravě a použití preparátů zohledňuje. Dříve si lidé uvědomovali nebo
cítili jisté skutečnosti, které my dnes již zpravidla nejsme s to vnímat.
Postavení Slunce, Měsíce a planet, jejich změny v průběhu roku ovlivňují
dění na Zemi, např. o vlivu Měsíce na pohyb mas mořské vody není pochyb.
Intuitivní poznání vedlo rolníka v dřívějších dobách k tomu, že ně-
které činnosti v přírodě vykonával v určitých obdobích (např. setí v době
kolem úplňku). Velmi dobře je též známo načasování na určitou dobu při
sběru léčivých bylin a staré receptury začínají zhruba slovy: „O půlnoci za
úplňku nasbírej...“. Konečně i moderní vědecké výzkumy potvrzují skuteč-
nosti o změnách obsahu látek v rostlinách nejen v průběhu roku, ale
i v průběhu dne a noci a další dříve zpochybňované jevy...
Moderní výzkumy ano, ovšem nikoli věda jako taková, většinově dosud nikoli toto zcela chápe.....
Nic ale proti není zcela proti ostatnímu, blýská se na lepší časy
Nadešel čas vlastních pokusů, potom si může kdokoli to nezkusí také říkat cokoli a bude to bez vlivu
zatím hodně zdaru všem ......
k.

Studium pokračuje následující dokument :
www.zeme.nazory.cz/szjm_p_nazory/szjm_s.../bio-dyn_prep_3.doc
Jak začít ?
Právě je doba sběru rostlin pro kompostové preparáty
možná, že by bylo teď vhodné vytvořit rychlokompost:
6.4)  „Rychlokompost“ Maye E. Bruceové (Humofix)  
(přípavek prodáván v Německu jako Humofix, v Anglii jako Quick-Return-Powder )
Autor: Maya E. Bruceová
Prvotní informace: Ch. Weinfichová - Poklad na zahrádce

Popis:
Preparát zajišťující rychlé zdravé tlení je určen k expresní výrobě kvalitního kompostu.
Další velkou praktickou výhodou preparátu je to, že kompost není potřebné přehazovat. Hromada při jeho užití rychle zraje a vysoká počáteční teplota zrání zničí semena plevelů i řadu choroboplodných zárodků.


Výroba:
K výrobě se používají usušené kvetoucí rostliny kozlíku lékařského, kopřivy, heřmánku, pampelišky a řebříčku.
Usušené rostliny se jemně rozemelou a přidá se k nim i usušená mletá kůra z dubu.
Vše se smíchá spolu s mléčným cukrem a medem. Vznikne tak jemná, sladce vonící  hmota. Pak se smíchá s vodou  viz. dále.

Uložení:
Připravený prášek (popř. koupený a otevřený sáček Humofixu) je možné dobře uzavřít v papírovém sáčku a vydrží tak ještě asi tři měsíce.
V uzavřené lahvi připravená tekutina vydrží (v závislosti na roční době a teplotě) dva až tři týdny.
Jakmile začne tekutina vonět nakysle, tak ztratila svoji účinnost a nelze ji použít k aktivaci kompostu. Je možné ji ale ještě použít na zalévání květin a výsevů.

Použití:
K aktivaci kompostové hromady o velikosti 1 m3 se použije polovina sáčku o váze 1,2 g (cca 1 čajová lžička). Prášek se nasype do 0,5 litru dešťové vody, nádoba se dobře protřepe a nechá se 24 hodin stát v uzavřené lahvi. Tekutina nasládle voní.
Aplikace se provádí dvěma různými způsoby - horizontálně nebo vertikálně:
Aktivace horizontální se využívá tehdy, když se kompostová hromada vytváří rychle - nejlépe najednou.
Při zakládání kompostu vytváříme jednotlivé vrstvy smíchaného odpadového materiálu vysoké cca 20 cm a zasypeme je dobrou zahradní zeminou, popř. i trochou vápna. Zemina je na vrcholu vrstvy i na bocích hromady. Každou takovou vrstvu vytvářené kompostové hromady pokropíme čtvrtlitrem dobře protřepaného roztoku.
I nejvyšší (například pátou) vrstvu kompostu zasypeme cca 5 cm zeminy. Aktivační roztok ale už nepřidáváme.
Jestliže s vytvářením kompostu zatím nekončíme a musíme jeho budování přerušit, bylo by dobré, aby toto přerušení nebylo delší než jeden týden. V takovém případě platí, že nejvyšší zakončená vrstva kompostu se zeminou zakryje, ale nekropí se. Před pokračováním navyšování kompostu předešlou horní vrstvu aktivujeme roztokem.
Kompost nejrychleji zraje v květnu a červnu a tehdy to trvá cca čtyři týdny. Letní kompost potřebuje ke zrání šest - osm týdnů a podzimní osm až dvanáct týdnů. Kompost vybudovaný na konci podzimu necháme přes zimu odpočívat a kompost, až se na jaře probudí k životu půda, bude hotový.
K aktivaci vertikální se přistupuje tehdy, když se kompostová hromada vytváří postupně během delší doby.
Každá vrstva kompostu se seshora i na bocích uzavře trochou zeminy a pokračuje se teprve tehdy, když je na tvorbu další vrstvy dostatek materiálu. Jednotlivé vrstvy však postupně neaktivujeme.
Po položení nejvyšší (například páté) vrstvy, tak do hromady špičatým kůlem o průměru cca 5 cm uděláme pět otvorů ve vzdálenosti 30 - 40 cm od sebe. Otvory vytlačené do kompostu nepropichují hromadu až na její dno, ale spodek díry musí být nad první uzavřenou vrstvou kompostu.
Do každé z jednotlivých děr nalijeme pětinu litrové lahve připraveného roztoku (na hromadu o velikosti 1 m3). Při nalévání roztoku do otvoru lahví horizontálně kroužíme.
Nakonec otvory zasypeme kyprou zeminou a počkáme si, až zetlí.

Pomocí preparátu lze připravit i minikompost:
Kdo chce vyzkoušet, jestli skutečně tento preparát funguje, tak si může udělat jednovrstvý kompost o velikosti přepravky na víno či zeleninu. Takový minikompost (například v dřevěné bedýnce) stačí aktivovat vodou s rozmíchaným práškem z rostlin a nechat ho jeden až dva měsíce zrát. V dolní polovině „kompostu“ už bude zralý černý zahradní poklad.

Udělám to a popíši.
zdravím K.
doplněno :
někdo to už udělal
http://helenasychrova.blog.cz/1306/rychlokompost-aktivovany-bylinkami
asi by nebylo od věci se zeptat jak to dopadlo

Je třeba nasbírat  květy plus lodyhy nikoli jak se všeobecně radí to co se obvykle píše /i v odkazech/
následující rostliny :

kozlík lékařský                 http://www.zdravinadlani.cz/lecive-rostliny/kozlik-lekarsky
pampeliška                     http://www.zdravinadlani.cz/lecive-rostliny/smetanka-pampeliska-lekarska
kopřiva                          http://www.zdravinadlani.cz/lecive-rostliny/kopriva-dvoudoma
heřmánek pravý              http://www.zdravinadlani.cz/lecive-rostliny/hermanek-pravy
žebříček obecný              http://www.zdravinadlani.cz/lecive-rostliny/rebricek-obecny
dubová kůra

od každého celkem málo, šetrně
usušit atd viz návod , vyvarujte se kovových nádob  

Velmi příhodná doba ke sběru bylin právě probíhá až do sv. Jana. Rostliny právě získávají největší porci sluneční síly.
Mám nasušené prozatím tyto rostliny :
Žebříček
Jitrocel
Kopřivu
Zbytek budu muset koupit, až na pampelišku, kterou nikde teď nevidno.

Vše nasušeno včetně 5 pampelišek.
Do té doby. než budu pěstovat kozlík, koupil jsem sušený bohužel kořen. a sušený květ heřmánku.

Koukám,
že se mi tam nějakým šotkem přidal jitrocel,je tam ale už i napráškovaný ve směsi, nedá se nic dělat. Práškování v keramické třecí misce je poměrně pracné, ale již je to hotové.Aby to vůbec nějak šlo bylo nutné rostliny dosušit v troubě při teplotě 35 st. C
Protože jsou tam nenapráškované tuhé části zbytků stonků a listů, bude následovat jejich oddělení prosíváním.

Při horkách došlo ke stagnaci záměru, kompost je sice vytvořený ale není zalitý směsí z rostlin a mléčného cukru.
měsíc již tlí obyčejně, bylo bohužel potřeba být jinde.
Podle člověka který Discorea batatas pěstoval v Číně, má být úrodná vrstva doplněna rozemletým dřevěným uhlím, alespoň 5 %
objemových.
K tomuto zůrodňování půdy jsem objevil rozsáhlé info:
http://brozkeff.net/2012/04/06/antropogenni-cernozem-terra-preta-de-indio-biouhel-biochar-a-retez-zavisleho-vznikani-paticca-samuppada/
Vypadá to jako dobrý námět.
K.